2. kolo KRAJSKÝ PŘEBOR starších žáků

FK Blansko - FKM Kahan 2:1 (2:1)

Branka : Šrámek
Sestava :

Kuchyňka

Čalkovský, Čechová, Baštař, Tomek

Šrámek, Suvdaa, Chlup, Minář, Přibyl

Navrátil

Komentář trenéra Miroslava Vespalce:

K utkání druhého kola jsme zajížděli na půdu jednoho z favoritů soutěže - FK Blansko. Ivančice hrály na Mor. Slavii, chyběl tedy Šnyrch, do branky se tentokrát postavil Kuchyňka. Blansko v prvním kole rozdrtilo St. Lískovec na jeho hřišti 11:0, nastupovali jsme tedy s respektem a defenzivní taktikou. Od začátku utkání jsme byli pod tlakem, ovšem bránili jsme se celkem bez problémů. Navíc v 10. minutě přišel jako blesk z čistého nebe protiútok po levé straně, přesná přihrávka Navrátila našla volného Šrámka a ten levou nohou zavěsil přesně pod břevno - 0:1. To domácími znatelně otřáslo a na jejich kopačkách byla také spousta nepřesností, do 25. minuty si prakticky nevytvořili šanci. Bohužel v 25. minutě přišel faul v blízkosti našeho vápna. Centr našel zcela volného kapitána domácích a ten hlavou zavěsil - 1:1. Za 5 minut už jsme prohrávali. Adéla nedokázala odkopnout míč do bezpečí, odražený míč napálil domácí záložník přímo na Kuchyňky, ten míč pouze vyrazil a z následné dorážky - 2:1. My už jsme se prakticky po zbytek zápasu do šance nedostali. S naším stylem a hlavně pohybem starých pánů se totiž budeme do šancí v krajském přeboru dostávat jen stěží.
Ve druhém poločase jsme se bránili soustavnému tlaku Blanska. Tři samostatné nájezdy zneškodnil svým neortodoxním stylem Kuchyňka. Podlehli jsme tedy zcela zaslouženě. Co je však mnohem horší než zasloužená porážka ? Soupeř byl lepší, pohyblivější, rychlejší v práci s míčem, to vše by se dalo omluvit za předpokladu, že budou naši hráči aspoň bojovat a rvát se o lepší výsledek ... Někteří naši hráči však na hřišti působí naprosto otráveným dojmem, o každý rychlejší krok, aby se člověk prosil. Vzhledem k tréninkové účasti některých je navíc jakékoliv zlepšení možné jen stěží.

Vidíme teď v plné nahotě, že po odchodu Strnada v mužstvu není ani jeden hráč, který by byl schopen se prosadit v souboji jeden na jednoho. Po odchodech Mertla, Syrovátky a Černého jsme navíc přišli i o bojovnost a nasazení. V neposlední řadě jsme asi nejpomalejším mužstvem v celé soutěži, což je naprosto tristní zjištění. Co je ze všeho nejsmutnější je však to, že jedinými lidmi, které to trápí, jsou trenéři. Našim hráčům je to úplně jedno.